Turismus a kultura

Město musí najít rovnováhu mezi přínosem a škodlivostí cestovního ruchu. Definovat tzv. sweet spot, tak aby se ve městě dobře žilo rezidentům, ale zůstalo atraktivní pro turisty. Ideálně pro takové, kteří ho respektují.

Bc. Petr Špringr, DiS.

Proč je dnešní stav neudržitelný?

🏨 Počty turistů rostou setrvale. S výjimkou covidových let trend stoupá. 8,5 milionu přenocování za půl roku jen v hromadných ubytovacích zařízeních – a to ani nepočítá krátkodobé pronájmy.

🏘️ Rezidenti mizí z centra. Byty se mění na ubytovací jednotky. Lidé, kteří v centru desítky let bydleli, odcházejí. S nimi mizí i obchody, řemesla, kavárny pro místní – a zůstává monokultura zaměřená na turisty.

🛴 Sdílené koloběžky a chaos v ulicích. Zatímco sdílená kola slouží převážně Pražanům a smysluplně rozkládají dopravní zátěž, koloběžky jsou doménou turistů, kteří většinou nedbají na pravidla.

🌃 Noční klid v centru je hudba minulosti. V některých ulicích se po čtvrtém poháru piva kolem půlnoci stává život pro místní rezidenty nesnesitelný.

🚽 Veřejných toalet je málo. A jejich nedostatek mění některé rohy historického centra v něco, co bychom v 21. století opravdu vidět neměli.

Ubytovací poplatek: Kdo Prahu navštěvuje, ať pomůže s jejím provozem

Současný ubytovací poplatek 50 Kč za noc je vůči srovnatelným evropským městům výrazně nízký. Přitom právě návštěvníci způsobují velkou část zátěže, kterou Praha musí řešit.

✅ Navýšíme ubytovací poplatek z 50 Kč na 150 Kč za noc. Stále půjde o sumu, která pro turisty není rozhodujícím faktorem – ale rozdíl pro městský rozpočet je zásadní.

✅ Cílené využití vybraných peněz. Získané prostředky půjdou na zmírnění negativních dopadů turismu a rozvoj městské infrastruktury – tam, kde je to nejvíc potřeba.

Krátkodobé pronájmy: Byt je pro bydlení, ne pro hotelový provoz

Tisíce bytových jednotek v Praze fungují jako neoficiální hotely. Bez kolaudace, bez hygienických standardů, bez ohledu na sousedy. A bez bytové kapacity pro Pražany, kteří chtějí v Praze žít.

✅ Bytová jednotka je pro dlouhodobé bydlení. Budeme prosazovat legislativu (tisk 761), která jasně definuje bytovou jednotku jako prostor zkolaudovaný pro trvalé bydlení.

✅ Maximálně 60 dní v roce pro krátkodobý pronájem. Stejný model, který funguje v Amsterdamu, Berlíně a dalších evropských metropolích. Příležitostné pronájmy zůstanou možné. Hotelový provoz v bytech ne.

✅ Stejné standardy pro všechny. Pokud někdo provozuje krátkodobé ubytování, musí splnit hygienické, bezpečnostní a kolaudační požadavky – stejně jako každý hotel.

Kola ano, koloběžky ne

Sdílená kola a sdílené koloběžky vypadají na první pohled podobně. Ve skutečnosti řeší úplně jiné problémy – a vytváří jiné.

✅ Sdílená kola integrujeme do PID. Slouží především Pražanům a smysluplně doplňují MHD. Tady je cesta jasná – další rozvoj cyklistické infrastruktury a integrace platforem do systému veřejné dopravy.

❌ Elektrické koloběžky podporovat nebudeme. Slouží primárně turistům, kteří nedbají na pravidla. Blokují chodníky, ohrožují chodce, hyzdí veřejný prostor. Nastavíme taková pravidla, aby se jejich provozovatelům tato činnost nevyplatila.

Definice žádoucího turisty: Kvalita před kvantitou

Praha může být cílem různých typů turistů. Část přínosu pro ekonomiku je velká – část minimální. A část je přímo škodlivá. Je rozdíl, jestli přijede rodina s dětmi na třídenní kulturní pobyt, nebo skupina mladíků na rozlučku se svobodou.

✅ Cílíme na kulturní turisty, konferenční hosty a rodiny. Návštěvníci s vyšší přidanou hodnotou, kteří v Praze utratí víc a způsobí méně problémů.

✅ Komunikační kampaň, která ukazuje skutečnou Prahu. Ve spolupráci s dalšími agenturami představíme Prahu jako město kultury, historie, gastronomie a rodinného vyžití. Ne jako město levného alkoholu a nočních klubů.

✅ Změníme to, kdo Prahu propaguje – a komu. Cílení marketingu má dnes obrovský vliv na to, jaké turisty přitáhneme. Tohle je páka, kterou musíme aktivně používat.

Pražský institut udržitelného cestovního ruchu

Bez dat se nedá řídit nic. A turismus už dávno není jen otázkou počtu noclehů.

✅ Zřídíme Pražský institut udržitelného cestovního ruchu. Po vzoru jiných středoevropských měst – Vídně, Berlína, Mnichova.

✅ Sledování klíčových indikátorů: ekonomický přínos, dopad na bydlení, spokojenost rezidentů, mobilita, energie, odpad, voda. Nejen "kolik nocí přespali", ale i "co po sobě nechali".

✅ Data jako základ rozhodování. Žádné politické pocity – jasná čísla, transparentní vyhodnocování, korekce strategie podle reality.

Noční klid a alkohol na veřejnosti

Centrum Prahy musí být místem, kde se dobře žije i po setmění – ne jen kde se dá pít. Rezidenti mají právo spát.

✅ Důsledné vymáhání vyhlášky o nočním klidu. Pravidla existují. Problém je v jejich vymáhání. To budeme řešit – ve spolupráci s městskou policií (viz program Bezpečnost).

✅ Definované zóny, kde nelze pít alkohol na veřejnosti. Po vzoru jiných evropských metropolí. V okolí stanic metra, na nábřežích, v parcích, v turisticky exponovaných lokalitách.

Veřejné toalety: Téma, na které všichni zapomínají

Bez toalet nefunguje žádné město. A Praha jich má v centru kritický nedostatek.

✅ Ekologické kompostovací pisoáry. Po vzoru zemí Beneluxu rozmístíme tato moderní zařízení na nejvíce problematická místa pražského centra. Šetří vodu, snadno se udržují a řeší jeden z nejviditelnějších problémů.

✅ Síť klasických kabinkových veřejných toalet. Zároveň posílíme stávající síť standardních toalet – přístupných, čistých, otevřených.

Na kultuře nám záleží

🎭 Kultura je největší exportní produkt Prahy. Není to historické centrum jako fotka – je to to, co se v něm denně děje.

🎨 Tvůrců jsou v Praze desítky tisíc. Hudebníci, herci, výtvarníci, autoři, designéři, tanečníci. Pro ně je Praha pracovní město – a ne každý si může dovolit zůstat.

📉 Národní vláda kulturu škrtá. Místo aby ji považovala za investici, vidí ji jako rozpočtovou zátěž. To, co nezvládne stát, musí zvládnout Praha. Ne zoufale, ale jako svou pýchu.

🏛️ Praha už má rozjeté projekty, na kterých se dá stavět. Dotační programy v oblasti kultury (přes 420 mil. Kč pro rok 2026), generálky zdarma, rekonstrukce Clam-Gallasova paláce, Desfourský palác jako budoucí muzeum, Slovanská epopej. Tady stačí v dobré práci pokračovat.

Praha jako partner umělců, ne kulturní referent

Město nemá být tím, kdo umělcům říká, co a jak mají tvořit. Má vytvářet podhoubí, ve kterém kultura roste sama.

✅ Stabilní a předvídatelné dotační programy. Žádné každoroční dramata o tom, jestli granty budou. Víceleté financování tvůrců a institucí jim umožní plánovat – a tvořit kvalitní věci.

✅ Podpora napříč žánry. Nejen činohra a klasická hudba. Tanec, nový cirkus, výtvarné umění, design, móda, pouliční umění, alternativní scéna. Praha musí být městem, kde má místo všechno.

✅ Postavíme se za umělce, když to bude potřeba. Když národní vláda škrtá, magistrát musí být tím, kdo umělcům drží záda. Veřejně, jasně, bez vytáček.

Kultura ve všech čtvrtích, ne jen v centru

Kultura není jen Národní divadlo a Rudolfinum. Je to i sousedský koncert v parku, dětský karneval, pouliční výstava, klub na rohu.

✅ Podpora komunitních akcí a sousedských iniciativ. Když někdo chce na svojí ulici uspořádat koncert, výstavu nebo festival, město mu nemá házet klacky pod nohy. Má pomoct.

✅ Kultura na sídlištích, ne jen v Pražské Plaza. Kulturní život musí být dostupný v Bohnicích, na Barrandově, v Letňanech – ne jen v centru.

✅ Veřejný prostor jako galerie. Umělecká díla v ulicích, na fasádách, v parcích. To, co je standardem v Berlíně nebo Vídni, musí být standardem i v Praze.

Kultura je páteř moderního města.

✅ Žádné škrty na kultuře. Když státní rozpočet chce ušetřit na umělcích, magistrát se musí postavit za ně.

✅ Žádné zasahování do obsahu. Kultura potřebuje svobodu. Magistrát ji musí podpořit, ne řídit.

✅ Žádné upřednostňování "vysoké" před "alternativní". Praha potřebuje obojí.